Státní zástupce Josef Zronek Větrovce viní z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Toho se měl podle obžaloby dopustit společně s bývalým konkurzním správcem Josefem Vavřičkou, kdy z litoměřické společnosti Melbro a českolipské Autostar Velimex vytunelovali přibližně 39 milionů korun.

Zatímco Vavřička se případného výroku soudu už nedočká, neboť loni zemřel, Větrovcovi hrozí až osmileté vězení. Úterní jednání bylo krátké, jeden ze dvou předvolaných svědků soudci Vlastimilu Nedvědovi popisoval, že v letech 2001 a 2002 pro Melbro zajišťoval jako OSVČ autodopravu.

Ilustrační foto
Větrovec k soudu opět nepřišel

„Vozili jsme kuřata. V některých případech jen návěs stál a chladil, když firma neměla kapacitu na uskladnění. Měsíčně jsme fakturovali někdy 90, někdy 100 tisíc. Částka nám byla vyplácena v hotovosti na pokladně,“ zavzpomínal svědek.

Pokračování soudu ve čtvrtek

Druhý z předvolaných svědků, synovec zesnulého Josefa Vavřičky, nakonec odmítl vypovídat. Důvodem bylo jeho nedávná operace a užívaní silných léků proti bolesti. Jednání bude výslechem dalšího svědka pokračovat tento čtvrtek, poté bude odročeno na začátek dubna. Větrovec zároveň podal stížnost na vazbu, do které ho soudce minulý týden poslal. Zabývat se jí má ústecký krajský soud. Jak dlouho bude vyřízení stížnosti trvat, nechtěl státní zástupce Josef Zronek předjímat.

„Obecně v těchto případech platí zásada rychlosti trestního řízení, kde přímo trestní řád říká, že je potřeba ve věcech vazebních postupovat velmi přednostně a rychle,“ poznamenal Zronek s tím, že pobyt Větrovce ve vazbě urychluje jednání a zajišťuje jeho účast u hlavního líčení, což je podmínkou pro to, aby se konalo. Obžalovaný zároveň podal námitku podjatosti na členku senátu. Krajský soud o ní bude rozhodovat zároveň se stížností. 

Soud v Litoměřicích, úterý 1. března 2011.
Větrovec s Vavřičkou dorazili, líčení ale příliš nepokročilo

Litoměřická potravinářská společnost Melbro spadla do konkurzu na přelomu let 2000 a 2001. Jako konkurzní správce ji převzal Josef Vavřička, který společně s Vladislavem Větrovcem, jenž tehdy v drůbežárně vykonával funkci generálního ředitele, měl podle obžaloby jen tuto společnost připravit o téměř 27 milionů korun. Šlo například o smlouvy na právní poradenství, vymáhání pohledávek, zajištění ochranky či fingovanou stavbu kanalizace. Melbro na konci roku 2001 koupila společnost AGF Trading patřící Andreji Babišovi. Větrovec tam i poté nějaký čas zůstával na pozici generálního ředitele.

Kauza trvá skoro deset let

Kauza se táhne už od května 2010, kdy byla k soudu podána obžaloba. Vavřička i Větrovec se střídavě z hlavních líčení omlouvali z nejrůznějších zdravotních důvodů. Soud nyní musí projednání letité kauzy uspíšit. Na konci dubna totiž uplyne 10 let od podání obžaloby a hrozí tak promlčení případu. Větrovcovi se protahování procesu v minulosti už jednou vyplatilo. V kauze konkurzního soudce Jiřího Berky, ve které rovněž figuroval, se na něj v roce 2013 vztáhla prezidentská amnestie Václava Klause.

Působením Větrovce a Vavřičky v českolipské firmě Autostar Velimex před lety řešil i Okresní soud v České Lípě. Správkyně konkurzní podstaty firmy Renáta Koutná požadovala po obou mužích přes 6 milionů jako náhradu škody a za neodůvodněné obohacení. V občansko – právním jednání soud zamítl žalobu v červnu 2007. Naopak Větrovcovi náleželo přes 120 tisíc korun na nákladech řízení.

Chřipka. Ilustrační foto.
Nemocných chřipkou v Ústeckém kraji ubylo. Nejvíce nemocných hlásí Litoměřicko

Předchozí konkurzní správce Vavřička měl porušovat povinnosti správce, protože uzavřel řadu nevýhodných a nadbytečných smluv. Větrovec se měl bezdůvodně obohatit tím, že ve firmě, která byla v konkurzu, pracoval jako manažér.

Podle soudu se Větrovec ale bezdůvodně neobohatil. Vyplývá to ze zápisů schůzí věřitelského výboru v letech 2003 a 2004. Vavřička byl vinen jenom částečně za drobnější chyby. Českolipský soud také zamítl, že by došlo ke škodě zaměstnáním některých pracovníků ve firmě Autostar Velimex, která byla v konkurzu, protože zajišťovali její správu a nakládání s majetkem.

„Soud při svém rozhodování vycházel i ze skutečnosti, že předseda věřitelského výboru či celý věřitelský výbor průběžně schvalovali výdaje správce konkurzní podstaty a náklady spojené s provozem konkurzní podstaty,“ konstatovala v rozsudku předsedkyně senátu Ivana Lukášová.